Blog

Pokud jste si už někdy zkusili něco ušít, dobře víte, kolik odstřižků a zbytků látky po každým projektu zůstane. A jestli jste taky trochu "zero waste" smýšlející člověk jako já, určitě jste taky nad odpadkovým košem váhali a přemýšleli, jestli by se ty kousky látky ještě nedaly nějak využít.

Jak vznikal a jak dopadl můj lednový projekt - mikina ze zbytků látek.

Začátek roku je u mě ve znamení záchrany oblečení. Vyrobila jsem si tu pěknou hromádku věcí, co potřebujou nějakou tu drobnou opravičku.

Jak se mi líbily letošní Slou Days? Inu, byly slou.

Tentokrát jsem vám sepsala návod na taštičku na zip. Nebo peněženku na drobný. Záleží, jakou velikost si ušijete.
Návod je tentokrát trošku složitější než ty předchozí. Taky už bylo na čase, že? Nebojte se, určitě to zvládnete. Všechno jsem podrobně nafotila.

YESSS! Konečně. Konečně zase jedna kniha, kterou můžu s čistým svědomím doporučit. Tady máte rychlou krátkou recenzi, jak vidím knihu mýma očima.

Minulej tejden jsme si šili nahřívací polštářek. Dneska vám ukážu, jak si na něj úplně jednoduše ušít povlak. Ten by měl bejt vhodnej i do mikrovlnky, takže žádný zipy, žádný knoflíky, jen jednoduchý rovný šití.

Zima ještě zdaleka nekončí, tak si pojďte se mnou ušít nahřívací polštářek. Já šila maličkatej za krk nebo na bolavej kloub, ale klidně si můžete ušít velikej přes celý záda.

Další jednoduchá věc, na kterou můžete spotřebovat zbytky látek, jsou ponožky. Taky na ně ale můžete využít starší tričko nebo mikču, co už nechcete nosit.

Zůstávají vám po šití zbytky látek? Nebo máte flek na svým oblíbeným tričku, ale úplně vyhodit se vám ho ještě nechce? Mám tu tip, jak je využít. Ušijte si jednoduchou čelenku z úpletu.

Nedokážu už říct, kolikrát jsem si při šití shodila krabičku se špendlíkama na zem. Většinou ve chvíli, kdy jsem to potřebovala úplně nejmíň. A kolik času jsem pak s plnou pusou nadávek strávila na kolenou. Tou poslední kapkou byl třicátej špendlík zapíchnutej v noze. A tak přišel čas na jehelníček.

Odličovací tampónky už jsme spolu šili. Tady je ode mě ještě super rychlej fotonávod, jak si k nim ušít i prací sáček.

Úplně poslední zastávka na našem roadtripu. Škoda, uteklo to zbytečně moc rychle. Ale ještě jsme si ten poslední výlet pořádně užili :-)

Jezero Bled je krásný, příroda kolem je nádherná, ostrov je fotogenickej a já chápu, proč jsou z toho lidi tak unešený. A už tam víckrát nepojedu.

Tak občas by asi neškodilo si dopředu něco zjistit :-D. Já čekala město velikosti Budapešti s rozlehlým nábřežím a bohatou architekturou. Plečnikovy stavby sice vidíte skoro na každým kroku, ale ono těch kroků po centru zase tolik neuděláte :-D.

Ráno jsme si sbalili batůžky, sváču a spoustu vody a vyrazili na celodenní výlet k Cerknickému jezeru.

Na Slovinsko jsme si nechali nejvíc času, celejch 6 dnů a zpětně to nehodnotím jako nejlepší nápad...

Protože milujeme chorvatský rybí trhy a koupání a protože z Terstu do Chorvatska už je to coby kamenem... Zařadili jsme jeden odpočinkovej den u moře ve městečku Opatija.

Terst je město kávy. Naše domluva zněla minimálně dvě kávy a až dvě zmrzliny. První espreso a zmrzlinu jsme zkusili prakticky hned po příjezdu. Illy kafe tu umějí uvařit líp, než kdekoliv jinde. Ostatně taky se tady vyrábí.

Tahle část Itálie je oblastí prosecca. Nebylo o čem debatovat, jelo se tam :-).

Bála jsem se, že se mi v Benátkách nebude líbit. Všichni tvrdí, že to tam celý smrdí, je to přecpaný lidma a na oběd v restauraci tam běžnej smrtelník nemá peníze. Jenže není to tak. Byli jsme připravený na všechno a nestalo se nic z toho.

Všema opěvovaný a vychvalovaný jezero Garda a naše první rozčarování. Proč?

Ráno bylo krásný, nebe jako vymetený, kousek od nás se pásly krávy a nás čekal pěkně horkej den.

Vysokohorská silnice Grossglockner je jedna z nejkrásnějších panoramatických silnic na světě - říká průvodce. Tak to jsme přece museli vidět.

Vyrážíme vždycky už v pátek. Večer jedeme do noci, kam to jde a přespíme v autě. Máme výhodu, že když sklopíme zadní sedačky, pohodlně se v autě vyspíme.